Objektivní věda?

Zamyšlení nad filozofií vědy, evolucí a inteligentním plánem

Daniel Agnew

Může se vědec oprostit od svého světonázoru a k předmětu zkoumání přistupovat opravdu objektivně? Zřejmě nikoli. Světonázor je základ celkového vnímání světa každého člověka a je nerealistické si myslet, že vědec při vstupu do laboratoře odkládá všechny své náboženské či ateistické představy o původu života a uspořádání světa.

Filozofie vědy
Dlouhodobě jsou vědecké metody zkoumání podřízeny pravidlu, že přírodní zákony lze vysvětlovat pouze přirozenými prostředky (metodologický naturalismus). Pro většinu lidí v odborných i neodborných kruzích však znamenají přirozená vysvětlení přírodních pozorovatelných jevů jediná možná vysvětlení všeho. Úvahy o jakékoli nadpřirozené příčině přírodních jevů považují za nevědecké a předem je vylučují. Tento přístup k vědeckému výzkumu, neboli filozofie vědy, se nazývá materialistický naturalismus a zaujímá exkluzivní postavení mezi jinými přístupy.

Není evoluce jako evoluce
V zásadě hegemonní postavení ve vědě si vydobyla evoluční teorie, která objasňuje vývoj organismů a šíření života na zemi. V tomto smyslu slouží evoluce jako užitečný teoretický model jak pro ateistické, tak pro mnohé teisticky orientované vědce, kteří hovoří o teistické evoluci jako o "pracovní metodě", kterou používá Stvořitel.
Evoluci lze však chápat i jako model, který "vysvětluje vše", pokud přijmeme postulát, že veškerý život na zemi je výsledkem neřízených přírodních procesů, času, náhody a přirozeného výběru. Materialistická evoluce jakožto světonázor si klade nárok na jediné správné vysvětlení a stala se dogmatem, který není radno porušovat.
Věřící přírodovědec, který ve svém zkoumání spatřuje "Boží ruku" se ocitá v nelehkém postavení, pokud má o výsledcích svého výzkumu referovat: rozhoduje se, jak (v mnoha případech zda vůbec) toto své vnímání interpretovat, zejména pro odbornou ateistickou veřejnost, jakákoli zmínka o Bohu či Stvořiteli by mohla autora vědecké publikace zesměšnit, ne-li znemožnit.

Alternativní přístupy
Nejznámější proud, který k vysvětlení přirozených jevů používá nejen přírodovědné poznatky, ale také teologii, je kreacionismus. Křesťanští kreacionisté odmítají evoluci především jako filozofii vědy (někteří však přijímají makroevoluci jako metodu, kterou Bůh tvořil jednotlivé biologické druhy). Kreacionisté neoddělují přírodní vědy a teologii striktně od sebe a ve svých odborných pracích používají nejen vědecké, ale i teologické termíny.
Další snahou o prosazení nového proudu myšlení, který apriori nevylučuje nadpřirozená vysvětlení, je teorie inteligentního plánu (inteligentního designu). Její zastánci tvrdí, že moderní výzkum zejména v biologii a biochemii odhaluje takovou složitost života na zemi, která nevypovídá o neřízených procesech a náhodě, ale svědčí o inteligentním plánu.
Od kreacionismu se liší tím, že se snaží nepodsouvat žádná teologická vysvětlení, předkládá pouze doklady "nezjednodušitelné složitosti" (irreducible complexity) u živých organismů, jejíž vznik lze nejlépe vysvětlit teorií inteligentního plánu. Teorie inteligentního plánu neřeší otázku, kdo je tímto inteligentním plánovačem. Přestože zakladatelé tohoto směru a převážná většina zastánců jsou křesťané, je tento přístup otevřený pro agnostiky i jinověrce.

Proč tolik křiku?
Americká společnost je jiná než evropská, je zde v poměru k populaci více lidí, kteří se otevřeně hlásí k evangelikálnímu křesťanství a také k různým - až extrémním kreacionistickým fundamentalistům. Pak je zde velké křídlo lidí, kteří pociťují silný odpor ke "křesťanské pravici", k níž přiřazují i prezidenta Bushe, mimochodem také zastánce inteligentního designu. Ve Spojených státech se křesťanství a náboženská pluralita politizuje a proto velká popularizace kreacionismu a potom také inteligentního designu vedla k řadě soudních sporů, zda je možné vyučovat tyto alternativní teorie ve škole. Kreacionisté v řadě sporů prohráli. Kritici inteligentního designu prohlašují, že se jedná o snahu převléci kreacionismus do jiného hávu, aby byl přijatelnější pro nekřesťany (a tím pádem byl politicky korektní) a pak jej prosadit ve školách. Odpůrci inteligentního designu také vyhráli soudní spor v Utahu - soud rozhodl, že se jedná o "náboženství" a nemá tím pádem na školách v tomto státě místo. Když na internetu zadáte v Googlu intelligent design, zasype vás záplava převážně kritických článků amerických časopisů, takže na první pohled je vidět, že spory ohledně ID jsou v Americe stále živé.

Inteligentní design bez předsudků
Asi bychom mohli dlouho diskutovat o tom, jestli jsou metody propagátorů ID čisté či nečisté. Člověk by si měl udělat čas a než bude něco hodnotit, podívat se přímo na zdroj. Přečetl jsem si řadu internetových diskusí a článků. Půjčil jsem si také film Odkrývání tajemství života, který natočili zastánci inteligentního plánu. Film vysvětluje motivy zakladatelů teorie ID a jejich přístup k filozofii vědy. Jsou v něm ukázány konkrétní příklady, které přiměly biologa Beheho změnit svůj pohled na pozadí vývoje buněk. Např. rotační bičík u buňky představuje nesmírně složitý stroj, jehož vznik se nikomu nepodařilo vysvětlit pomocí tradičního evolučního postulátu "přirozeného výběru." Jednotlivé součástky potřebují k funkčnosti jedna druhou a nelze si představit, že by při jejich vývoji zatím nefunkční část stroje existovala a druhá se teprve vyvíjela. (Selhaly i jiné pokusy vysvětlení, např. tzv. koopce, tedy jakési "vypůjčení" od jiného buněčného "stroje.") Je zřejmé, že k základním stavebním prvkům živých organismů nepatří jen hmota a energie, ale především informace. Nesmírně složitý svět miniaturních strojů uvnitř buněk, řízený DNA, předpokládá vyspělý řád a inteligenci.
Alespoň v případě filmu se mi nezdá, že by šlo o nějakou pavědu, ideologii nebo manipulaci. Argumenty jsou jasné, věcné.
Jelikož nejsem povoláním přírodní vědec, musím se spolehnout na školní základy a zdravý selský rozum, které mi říkají, že je velmi málo pravděpodobné, aby tento složitý vesmír a život na zemi vznikl postupně řadou neřízených procesů cestou přirozeného výběru.
Ateističtí evolucionisté namítají, že zastánci inteligentního plánu hledají mezery v lidském poznání, aby do nich dosadili Stvořitele. Nejsou to však sami ateisté, kdo určuje hranice lidského poznání? Pokud by někdo chtěl použít argument o nedostatku představivost a odvahy tvůrčího hledání pravdy, pak by se musel vztahovat především na materialisty.

Zdroje:
Moreland, J. P., Reynolds, J. M. : Třikrát evoluce versus stvoření, Návrat domů, Praha 2004
Odkrývání tajemství života, Illustra Media, 2002 (www.illustramedia.com)
Watkins, Tony : What you need to know about the evolution debate
Dembski, William: The Design Revolution: Answering the Toughest Questions about Intelligent Design
Drews, Carl: Theistic Evolution (www.theistic-evolution.com)
Články na www.arn.org, např.: How Can You Tell if Something is Designed? Isn't that Pretty Subjective?, How Does Intelligent Design Apply to Biology

Viz též:
Co je to věda?
Evoluce a stvoření
Zdánlivé rozpory mezi vědou a vírou
Věda a víra podle Jiřího Grygara
Zákony přírody
O jiných dimenzích a jazyku Bible