Křesťanské pojetí plynutí času spočívá v přesvědčení, že i Kristus zemřel jednou provždy za naše hříchy ( 1P 3,18); že byl vzkříšen z mirtvých, aby již nikdy nezemřel; že smrt nad ním nemá již žádnou moc (Ř 6,9) a že jsou křesťané povoláni, aby po svém zmrtvýchvstání navždy přebývali s Pánem ( 1Te 4,17). To všechno tvoří jednu jedinou historii, ve které došlo jen jedinkrát k událostem kolem Ježíše Krista.

Svatý Augustin zde shrnuje celou starokřesťanskou tradici. Odmítání reinkarnace je nakonec zakořeněno v křesťanské víře samé, v Kristu jako centru a cíli historie, kde všechno lidské hledání utichá. Zde je také nutno hledat odpověď na základní otázky, které stále znovu vyvolávají reinkarnacionistické náhledy: "Jak je možné, že neštastný lidský život v celé jeho bezvýznamnosti, zaslepenosti a utrpení nakonec ústí do věčnosti? Jak je možné, že byl pro nás stanoven věčný, nezměnitelný cíl, věčná odplata podle dobrých nebo špatných pohnutek svobodné vůle, která je tak slabá, podivná a mdlá jako ta naše?" Křesťanská víra na to odpovídá: "Nepoměr mezi nejistotou cesty a velikostí cíle je ve skutečnosti mnohonásobně vyvážen velkomyslností a laskavostí našeho Boha spasitele."

Christoph.Schönborn: Cestou proměnění